Hydrologické poměry

            Hrádecký potok  č .h. p. 1 – 08 – 04 –049  pramení  0,5 km západně od obce Milín  v nadmořské výšce 540 m. n. m. Ústí zleva do Skalice u obce Myslín v nadmořské výšce.

435 m. n. m. Zabírá plochu povodí 87,509 km2  při délce 14,8 km.  Průměrný průtok v ústí je 0,24 m3.s-1. Protéká  a napájí  4 chovné rybníky.Není využitelný pro vodáky a patří mezi mimopstruhové vody. Hrádecký potok je tok VI. řádu.

Hrádecký potok má 3 významné přítoky. Potok má poměrně symetrické povodí s mírnou převahou levostranných přítoků ( koeficient nesouměrnosti k = 0,133 ).Pravostranný

Lazský potok měřící 7,8 km se vlévá  po 5,8 km toku Hrádeckého potoka. Další přítok zprava Modřejka s 6 km délky se vlévá na 8,1 km říční sítě .Levostranným přítokem je Svojšický potok s 10,3 km délky .Ten se vlévá do Hrádeckého potoka 2,3 km od jeho ústí do Skalice.

Pro kvantitativní hodnocení odtokových poměrů byla využita vodoměrná  stanice ve Varvažově (od roku 1961) s číslem  1 – 08 – 04 – 064hydrologického povodí.. Tento profil uzavírá povodí Skalice při plošné výměře 366,84 km2 . Z hlediska hodnocení toku není zcela ideální , ale je nejbližší vhodnou stanicí . Nadmořská výška vodočtu na této stanici je 380,84 m. n. m.

Říční sí» pérovitého typu má mírnou převahu  levostranného povodí , díky větší ploše povodí Svojšického  potoka. Koeficient tvaru povodí je 0,399 což odpovídá vějířovitému tvaru povodí.

Koeficient vývoje rozvodnice je 1,307 .  Koeficient vývoje toku odpovídá údaji 1,558.

Spád koryta Hrádeckého potoka  je 105 m  při středním sklonu podélného profilu  7 ‰. Odtoková výška  povodí Hrádeckého potoka Ho je 86,49  mm, zatímco povodí Skalice má  Ho 123,79 mm.

Vodoměrná stanice Varvažov 1 – 08 – 04 – 064 se nachází na 3,3 km říční sítě řeky Skalice,  která je levostranným přítokem  Lomnice.  Hodnota specifického odtoku Skalice ke stanici je 3,925 l.s-1.km-2 a  průměrný roční průtok  je 1,44 m3.s-1.Hrádecký potok má průměrný průtok 0,24 m3.s-1 a q rovno 2,743 l.s-1.km-2

Největší průtoky  dosahuje Skalice během  jarního tání sněhu ( březen – duben), nejméně vodný je konec léta (srpen – září ).  Procentuelně největší objem průtoku má březen, kdy  odteče  18,16 % ročního odtoku. Naopak  nejméně vodnatý měsíc je srpen s pouhými 3,11 %  ročního odtoku.

Maximální denní naměřený průtok od počátku měření v roce 1961 do současnosti dosáhl hodnoty 7,3  m3.s-1 , což je více než 5 – ti násobné převýšení průtoku průměrného měsíce.Minimální denní naměřený průtok  měl pak hodnotu  0,01 m3.s-1.

V obci Lazsko jsou  jednotlivá sídla primárně zásobena pitnou vodou z vlastních studní. Obecní vodovod , který byl vybudován v roce 1995, je využívaný ve větší části obce spíše jako náhradní zdroj vody v období dlouhotrvajícího letního sucha. Obec má vlastní čističku odpadních vod vybudovanou v letech 1993 až 1995. Ve stejné době byla zbudována i kanalizační sí». Celkové náklady dosáhly částky 8 000 000 Kč.

 

Zdroje: Český hydrometeorologický ústav. Hydrologické charakteristiky vybraných vodoměrných stanic ČR. 1. vyd. Praha 1996: Nakladatelství ČHMÚ.

  • Vlček,Vl. (ed). Vodní toky a nádrže. Zeměpisný lexikon ČSR.1. vyd.

Academia: Praha 1984, 316 s.

  • Zídek, J. (ed). Hydrologické poměry ČSSR. 1. vyd. Díl 1. Praha 1965,

HMÚ, 414 s.

  • Zídek, J. (ed). Hydrologické poměry ČSSR. 1. vyd. Díl 2. Praha 1967,

HMÚ, 577 s.