Geologie

Na geologické stavbě jihovýchodně od Příbrami se podílejí tři hlavní geologické jednotky ( Černohorský,1984) – jílovské pásmo, jižní okraj Barrandienu, středočeský pluton. Jílovské pásmo proterozoických hornin spilit – keratofyrové formace probíhá v granitoidech středočeského plutonu ve směru severovýchod-jihozápad.

Jižní okraj Barrandienu vystupuje v severní a západní části oblasti. Je tvořen sedimentárními a často kontaktně metamorfovanými horninami proterozoického a kambrického stáří tektonicky porušenými a často přes sebe přesmyknutými. Převažujícími horninovými typy jsou droby, slepence, pískovce, břidlice a jejich metamorfní ekvivalenty (rohovce). Pásmo kontaktních rohovců zasahuje přímo do katastru obce (Strukturní geologická mapa k.ú. Lazsko,2002) a zabírá přibližně 1/4 území na severozápadě katastru Lazska.

Středočeský pluton (Černohorský,1984) je rozsáhlé, silně diferencované hlubinné těleso, které vystoupilo po tektonické zóně středočeského švu. Je variiského stáří, v zásadě kyselé povahy,ale přesto obsahuje bazičtější partie. V katastru Lazska se severovýchodně – jihozápadním směrem táhnou 2 typy. Biotiticko až amfibolicko-biotitický granodiorit až granodiorit hrubozrnný, s četnými tektonickými poruchami v tvorbě žil, který reprezentuje okrajový typ středočeského plutonu, zaujímá 1/2 katastru obce. Blatenský typ středočeského plutonu, tedy středně zrnitý biotitický až amfibolicko-biotitický grandiorit probíhá také v jihozápadním až severovýchodním směru v jihovýchodní části katastru.

Okrajový typ plutonu porušují mladší tektonické poruchy vyplněné žilnými horninami – plity, aplitické žuly, pegmatity, porfyrity a lamprofyry.Žíly (Litochleb,1984) vznikly hydrotermální cestou a nachází se v jihozápadní části příbramské rudní oblasti. Jsou to světově unikátní hydrotermální ložiska stříbronosných polymetalických a uranových rud s mimořádnou koncentrací rudných žil do hloubek 1500 metrů i více. Mezi stříbronosnými revíry českých zemí má Příbram se svými ložisky dominantní postavení s polovinou historické produkce stříbra – 3350 tun.

Do katastru obce Lazsko zasahuje důlní dílo Kamenná, založené severozápadně přibližně 600 metrů od obce. Toto dílo patří k jedněm z prvních prozkoumaných a těžených v příbramské oblasti (Baštýř,Trantina,Vostarek,2001). Průzkum a těžba zde probíhala od roku 1947 do roku 1962. Chodby důlního díla Kamenná byly vyraženy v různých směrech pod povrchem, přičemž většina jich směřuje na východoseverovýchod od díla, tedy na sever od Lazska.

Další důlní dílo, které se nachází zhruba 0,5 kilometru na severovýchod od severního výběžku lazského katastru, je nechvalně proslulé důlní dílo a lágr Vojna. V tomto rajónu (Studničná,1984) o rozloze 7 km se již nacházely historické dobývky železných rud a pokračovalo se v hlubinné těžbě stříbro – polymetalických rud s obsahem stříbra, olova, zinku, mědi, cínu, rtu»i a barya.

V zájmovém území proběhla detailní šlichová prospekce (Černohorský,1984) se zaměřením na anomální výskyty zlata a jeho vztah k výskytům scheelitu a kasiteritu. Bohatší snosová oblast 1 a o něco chudší 6 se rozprostírají východně od Lazsko (max. 12 zlatinek). V této oblasti nejsou známy staré důlní práce na zlato. Jako možný zdroj zlata lze uvažovat

 

 

v minulosti těžené Fe-rudy z gossanů křemen-sideritových žil, které mohou obsahovat vtroušené polymetalické rudy s příměsí zlata.

 

 

Zdroje:

·        Strukturní geologická mapa k.ú. Lazsko,1:10000,převzato z materiálů ČSUP

Příbram 2002,1.příbramská (mgr.Ján Krištiak)

·        Baštýř,J.st,Trantina,V.,Vostarek,J.: Milín – 900 let na Zlaté stezce,Obecní

úřad Milín,Milín 2001.

·        Černohorský,P.:Detailní šlichová prospekce v oblasti jihovýchodně od

Příbrami, Vlastivědný sborník Podbrdska,svazek 26 geologické číslo,Okresní

archiv a Okresní muzeum v Příbrami,Příbram 1984.

·        Litochleb,J.: Geomorfologická charakteristika a geologická stavba Brd a

Podbrdska, Vlastivědný sborník Podbrdska,svazek 26 geologické číslo,Okresní

archiv a Okresní muzeum v Příbrami,Příbram 1984.

·        Studničná,B.: Průzkum polymetalických rud na Příbramsku, jeho výsledky a

perspektivy,Vlastivědný sborník Podbrdska,svazek 26 geologické číslo,Okresní

archiv a Okresní muzeum v Příbrami,Příbram 1984.